EduPunk´s not dead

„Člověk se učí celý život“. Jasně, jedno z těch největších klišé, které se dá říct. Pak už zbývá jen padnout do pasti relativity („To nejde takhle říct, to závisí na konkrétním příkladu. To je člověk od člověka….”) a je vystaráno. Můžeme se v klidu vozit po tobogánu nejasnosti tam a zpátky. Šťastnou cestu.Na druhou stranu má ale věta o učení svoje opodstatnění. Poslední dobou se objevuje stále víc slov, které začínají předponou Edu… A mě to asi čím dál víc zajímá.

A co je to vlastně to “Edu”? Je to fancy slovo, které mění všechno v akademičtější, než to reálně je? Je to ukázka toho, že se daná věc zabývá vzděláváním? Čekám, kdy se objeví EduRestaurace, EduAutoservis, EduZákladní škola… Je to asi nějaký trend, najít si slovo, které je dostatečně líbivé a přidávat ho k věcem. Na druhou stranu je to jednoznačně spojuje. Pokud to opravdu znamená nějakou jednu věc.

Edu předpona je sice možná buzzword dnešní doby, ale přeci jen, není to “příběh”, “design” ani “pražská kavárna”. Takže to slovo “buzzí” třeba jen v některých kruzích (Koncept sociálních bublin je taky zajímavá oblast k zamyšlení).

A teď vážně…

image

Vzdělání je často probíraným tématem. Statní zaměstnanci mají prý dokonce zase dostat přidáno (nějaká ta směšná procenta, která pak zmizí z osobního ohodnocení, aby byla zachována rovnováha síly, nebo co…), ale dle mého je český kantor stále značně nedoceněnou bytostí. Všude sice slýcháme “Vzdělání na prvním místě”, ale na učitele se často kouká skrz prsty a není divu, že se ti schopnější (o které nám jde především, že?) do státních škol zas až tak nehrnou. Jasně, pořád je tu druhá strana mince a kantoři na které se tak dívá z opodstatněného důvodu, ale není takové lepší s takovou věcí konfrontovat a něco dělat? Po změně školského systému volá asi dost hlasů. Kdekomu to může připadat jako jít do boje s větrnými mlýny.

Z čeho mám ale radost je to, že se poslední dobou setkávám s lidmi, kteří s takovým bezútěšným stavem něco chtějí dělat a věci změnit. Už smutnější částí příběhu je, že většina z nich pak nejspíš začne dělat nějaký nezávislý projekt. V tom lepším případě týkající se vzdělávání (ale že by byl součástí běžného školského systému… ehm).

A teď mi řekněte, co má chudý student dělat, když kapacity chybí?

Co by, postarat se sám. A to je vlastně základní koncept EduPunku.

image

EduPunk

Poprvé jsem se s tím pojmem potkal v červnu na Náseru, kde Braňo Frk představil Edupunk jako velmi zajímavý koncept Edukačního undergroundu. Je až s podivem, že jsem to před tím neslyšel, protože je to vlastně jen pojmenování něčeho, co už jsem do určité míry znal a praktikoval. Jen jsem tomu neříkal právě tak. Hodně to akcentuje samostatnost a takové to “já sám, já sám”. Průvodcem, jak to tak nějak dělat, je potom “edupunks´ guide”, který napsala Anya Kamentz a stáhnout se dá porůznu. Obecně jde ale hlavě o to si proaktivě (další buzzword?) hledat cesty, jak se vzdělávat. Nic nenechat náhodě. Je to prostě cool. A navíc pak o sobě konečně můžete prohlásit, že jste “pankáč”. Teda, Edupankáč.

Volně přístupné platformy, jako jsou např. TEDx videa a podobné servery, tomu pak více než pomáhají. Stejně tak potom všechny ty online školy jako Coursera a jí podobné.

Takovou českou variantou edupunks´guide je, řekl bych, Mimoškolu.cz. Koncept pro vzdělávání se v dovednostech pro 21. století. Kluci a holky z mimoškolu se snaží dávat různé návody k tomu, jak se samovzdělávat a být neustále ve střehu. Takhle iniciativa organizuje i tzv. “semestr mimo školu”, který je jednosemestrálním kurzem zaměřeným právě na zmiňované. Takovou obdobou semestru mimo školu je, řekl bych, Digisemestr. Jindřich Fáborský rozjel každosobotní kurz pro nadšence do digitálního prostoru, konkrétně online marketingu. Ale to už se dostáváme ke skoro až moc formalizovaným formám vzdělávání….

Edufórum

Platforma pro sdílení “eduvěcí”. Iniciativa s cílem propojovat ty aktivní lidi, kteří se o vzdělávání zajímají. Je otevřené všem a to s sebou nese jak pozitiva ( a sociální jistoty), tak i ty občasné mouchy. Poslední proběhlo 7.října v Brněnském HUBu a je o tom dokonce i článek. Všimněte si zvlášť toho nadpisu. Dovolím si takovou sentimentální floskuli. Myslím, že je dobře, že se aktivní lidé potkávají a vznikají věci. Tak. Jen je třeba mít zapnuté i filtry.

A na závěr si přihřeju polívčičku ještě s jednou Edu věci – Edularp

U nás pole celkem neorané. Ačkoli je to v rámci rolových her, myslím, “the next big thing”. Co vím, tak je sice pár skupin, které to tu u nás tlačí, ale není jich věru mnoho. Přitom potenciál pro vzdělávání skrz zážitek s rolí, příběhem a dramatem je jinde už značně využívaný (Počítám, že o tom napíšu jindy trochu víc).

No a to je pro dnešní “déjedničkové” klouzání po povrchu náhodných témat patrně vše.

A jak se vzděláváte vy? Co vám sedí a co nevyhovuje? Komentáře jsou vaše

(Nakonec přihazuji ještě trochu svých poznámek z příspěvku z Náseru.)

image

image

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *